Štítkování pneumatik (Labeling)

Štítkování pneumatik (Labeling)

Michelin vysvětluje nové evropské nařízení týkající se štítkování pneumatik.

Od 1. listopadu 2012 budou muset být všechny pneumatiky prodávané v Evropě označeny štítkem s informacemi o 3 základních vlastnostech pneumatiky. Dvě se týkají životního prostředí (energetická náročnost a hlučnost) a třetí pak bezpečnosti silničního provozu. Nové nařízení Evropské unie proto vyžaduje, aby každá prodaná pneumatika měla standardní štítek s uvedením valivého odporu (viz detailní vysvětlení níže), externí hladiny hluku a brzdné vzdálenosti na mokrém povrchu (přilnavost za mokra).

Cíl: více bezpečnosti, méně znečištění

poskytnout zákazníkům objektivní informace o vlastnostech pneumatik, o kterých nemá veřejnost vždy povědomí

pomoci zlepšit výkon pneumatik právě zveřejněním těchto informací

Tato široce pojatá iniciativa, kterou Michelin podporuje, nabídne zákazníkům způsoby, jak lépe pochopit skutečnou bezpečnost a dopad pneumatik na životní prostředí jak pro ně samotné, tak pro společnost obecně. Nařízení je mimořádně významné také proto, že je to vůbec poprvé, kdy jsou na pneumatikách zobrazeny informace, které se týkají jejich energetické náročnosti.

Štítek bude vypadat jako ten, na který jsou již zákazníci zvyklí z domácích spotřebičů. Bude zobrazovat hodnocení pneumatiky prostřednictvím tří parametrů:

Valivý odpor, který vyjadřuje dopad na spotřebu paliva a tím také na emise oxidu uhličitého – klasifikace od A do G.

Přilnavost k povrchu za mokra, měřená brzdnou vzdáleností na mokrém povrchu – klasifikace od A do G.

Externí hlučnost – měřená v decibelech (dB).

Od 1. listopadu 2012 musí být tento nový evropský štítek připevněn na všechny pneumatiky určené pro osobní vozidla, lehké užitkové nákladní vozy a těžké nákladní vozy vyrobené po 1. červenci 2012 a musí se objevit ve standardizované podobě jak na tištěných, tak na online technických propagačních materiálech.

Stejné údaje musí být uvedeny na faktuře či účtence, nebo k nim přiloženy, díky čemuž mohou koncoví zákazníci lépe porozumět pneumatikám a porovnávat je na základě těchto tří ukazatelů.

1. KRITÉRIUM: Energetická náročnost

Valivý odpor

Při každém otočení kola se pneumatika při kontaktu s povrchem vozovky deformuje pod tíhou nákladu. Tím se materiály, ze kterých je vyrobena, zahřívají. Snížení této teploty znamená menší spotřebu paliva a tím také snížení vypouštěných skleníkových plynů. Síla, která brání vozidlu v pohybu dopředu, se nazývá „valivý odpor“. Měří se množstvím energie, která je spotřebována na

ujetí dané vzdálenosti. Pro překonání valivého odporu spotřebují pneumatiky kolem 20 % celkové spotřeby paliva. Jinými slovy to znamená, že jednu z pěti nádrží spotřebují právě pneumatiky. Snížení spotřeby paliva proto pomáhá výrazně zlepšit energetickou náročnost silniční dopravy, a tím také emise oxidu uhličitého do ovzduší a účet motoristů za palivo.

Hodnocení pneumatiky je měřeno pomocí testovacího přístroje, který určí koeficient valivého odporu. Je třeba mít na paměti, že každý litr spáleného benzínu uvolní do ovzduší 2,3 kg oxidu uhličitého a každý litr motorové nafty pak 2,65 kg.

Vyjádření energetické náročnosti pneumatik

Energetická náročnost se vyjadřuje prostřednictvím koeficientu, který se vypočte jako podíl valivého odporu naměřeného přístrojem a zatížení pneumatiky při testu. Na novém štítku bude vyobrazena prostřednictvím písmena na barevné škále podobné té, která se používá v domácnostech nebo u nových vozidel podle standardních piktogramů definovaných Evropskou unií.

Pneumatiky se dělí do sedmi tříd od A (nejúčinnější) po G (nejméně účinná). Rozdíl mezi nimi znamená, že u daného vozidla, které je plně vybaveno pneumatikami třídy A, se sníží spotřeba paliva (a tím také emise uhlíku uvolněné do ovzduší) až o 7,5 % v porovnání s vozidlem vybaveným pneumatikami třídy G.

Standardy tříd energetické účinnosti jsou velmi přísné, zejména v případě menších pneumatik. Nabízí se tak velký potenciál pro vylepšování všech výrobních řad pneumatik.

2. KRITÉRIUM: Přilnavost za mokra

Brzdná vzdálenost na mokrém povrchu

Brzdná vzdálenost se měří standardním způsobem, kdy se porovnává hodnocená pneumatika se standardní referenční. Poměr mezi dvěma vzdálenostmi (testovaná pneumatika / referenční pneumatika) určuje třídu přilnavosti pneumatiky na mokrém povrchu, která je uvedena na štítku.

Stejně jako valivý odpor, i přilnavost pneumatiky za mokra je vyjadřována v několika třídách, od A (nejlepší) po G (nejhorší). Ačkoli se výsledky mohou lišit v závislosti na vozidle a skutečných povětrnostních podmínkách, rozdíl mezi třídami znamená, že brzdná vzdálenost vozidla plně vybaveného pneumatikami třídy A může být až o 30 % kratší než u vozidla vybaveného pneumatikami třídy G. To odpovídá ve skutečnosti rozdílu až 18 metrů při zastavení z 80 km/h do zastavení. Nejde přitom jen o vlastnost pneumatiky, ale především o bezpečnost. Strategie Michelinu je zacílena na navrhování a výrobu takových

pneumatik, které jsou vždy bezpečné, a to jak na suchém, tak na mokrém povrchu, v zatáčkách, ale i na rovině.

3. KRITÉRIUM: Venkovní valivá hlučnost

Protože se pneumatika významně podílí na hluku vznikajícím při dopravě, nový štítek zobrazuje úroveň vnější valivé hlučnosti namísto hluku, který motorista vnímá uvnitř vozidla. Naměřená hodnota je uváděna v decibelech (dB) a je zobrazena jednou, dvěma nebo třemi černými vlnami podle úrovně hluku v závislosti na vztahu hlukové hladiny k evropskému standardu. Tři vlny znamenají, že pneumatika odpovídá současným limitům, dvě, že je o 3 dB pod současným limitem nebo že je dvakrát tišší, než nařizuje standard, a jedna vlna znamená, že je pneumatika o 6 dB pod současným limitem nebo je čtyřikrát tišší, než je nařízená úroveň.

Testovací metody a odpovědnost výrobců pneumatik

Výrobci pneumatik jsou odpovědní za provedení testů vlastností pneumatik v souladu s regulačními procedurami a standardy, a to následovně:

- Valivý odpor se testuje na přístrojích v laboratoři. Pro dosažení konzistentních výsledků jak u výrobců pneumatik, tak v různých nezávislých laboratořích provádějících testy, jako je například UTAC a TÜV SÜD Automotive, bude zavedena jednotná procedura.

- Přilnavost k mokrému povrchu se měří na venkovní trati v porovnání s referenční pneumatikou, a to za pomoci vozidla nebo testovacího přívěsu. Testy jsou prováděny na stejném standardizovaném povrchu a při stejném množství vody (1,0 mm ± 0,5 mm u pneumatiky pro osobní vozy). Okolní teploty závisí na kategorii pneumatiky. Letní pneumatiky se testují při teplotách od 5 do 35 °C a zimní pneumatiky při teplotách od 2 do 20 °C.

Michelin si vybral pro provádění testů reprezentativnější evropské teploty, které lépe odrážejí skutečné podmínky, ve kterých se pneumatiky používají. Jedná se o 7 °C pro zimní pneumatiky pro osobní vozy a lehké užitkové vozy a 20°C pro letní pneumatiky.

- Hlučnost pneumatik se měří venku pomocí metody průjezdu. Protože hluk primárně závisí na rychlosti, typu povrchu a teplotě, test je prováděn při rychlosti 80 km/h na stanoveném povrchu za předem stanovených klimatických podmínek (rychlost větru, teplota atd.)

Zdroj: michelin.cz